Žijeme v uspěchané, hektické a rychle se měnící době. Co platilo včera, je dnes už pouhým přeludem. Na konci dne si říkáme, že zítra budeme opět lepší verzi sebe samého. Snažme se na sobě neustále pracovat a posouvat se dál aby jsme dosáhli spokojený a šťastný život. Jsme obklopeni rodinou, přáteli a kolegy, se kterými sdílíme naše životy. No občas je pro nás mnohem snazší  svěřit se osobě, zcela cizí a nezaujaté.

Všichni se občas potřebujeme někomu vypovídat. Potřebujeme někoho, kdo by nás vyslechl bez posuzování, hodnocení, nevyžádaných rad a kompletního návodu na dokonalý život. Někoho, kdo tady bude aspoň na chvilku jen pro nás, nebude mluvit pouze o sobě ale naopak je připraven nám upřímně naslouchat. Zkrátka svojí vrbu.

Svěřování se a sdílení svých pocitů a emocí druhé osobě, tedy „vrbě“ má velice blahodárný vliv na naší psychiku, nervový systém, imunitu a celkový dopad na náš život. Někdy je pro nás přínosné, aby nás vyslechl  člověk, který vnese jiný, nový, čerstvý pohled na věc a třeba i nastaví pomyslné zrcadlo, které sami nevidíme.